Chov živočichů v současnosti u nás i ve většině zemí EU není jako celek omezen. Pouze chov určitých druhů může být regulován či dokonce zakázán z ochranářských, zdravotních či jiných důvodů. Jde o tzv. negativní seznamy, které jsou různé v každé zemi. Platí tedy, že každý chovatel si může pořídit do svého chovu libovolného živočicha, pokud není uveden na negativním seznamu. Zvířata uvedená na takovém seznamu je zakázáno chovat, rozmnožovat a prodávat. Ten, kdo si zvíře ze seznamu pořídil ještě před jeho zařazením na tento seznam, může zvíře nechat ve svém chovu dožít. V České republice platí tento režim také. Na našem negativním seznamu jsou uvedeny vyjmenované druhy invazní, kožešinová zvířata, některé šelmy, hlodavci, ptáci, obojživelníci i hadi. Na tzv. nebezpečná zvířata se vztahují navíc specifické požadavky na jejich chovná zařízení. Zařazení druhů na negativní seznamy je vždy dobře odborně zdůvodněno.

Skupina aktivistů z několika západních zemí však nyní prosazuje zavedení tzv. pozitivních seznamů, jednotných v celé EU.  Pozitivní seznam znamená, že je povoleno chovat pouze několik desítek vyjmenovaných, „bezproblémových“ druhů živočichů – zatímco chov téměř všech druhů je v podstatě zakázán. Navrhovatelé zavedení pozitivního seznamu argumentují tím, že seznam zakázaných živočichů by se měl významně rozšířit, protože podle nich většina chovaných živočichů v zajetí trpí. Takový negativní seznam by však byl velmi dlouhý a administrativně velice náročný. Kontrola jeho dodržování by byla těžko realizovatelná. Proto navrhují pozitivní seznam, který by dovolil chovat pouze vyjmenované živočichy, kterých by zbylo velice málo – a všechno ostatní by bylo zakázáno.

Pozitivní seznam by se v případě jeho zavedení týkal každého chovatele. Výjimku by měly pouze certifikované ZOO a záchranné stanice. Zavedením pozitivního seznamu by hrozil zákaz chovu většiny druhů živočichů a majitelé takových zvířat by je již nemohli rozmnožovat, obchodovat s nimi, ani je vystavovat. Vlastněné exempláře by si mohli nechat pouze na „dožití“. Tímto krokem by byly zcela zlikvidovány například i veškeré výstavy a burzy.

Navrhovateli pozitivního seznamu jsou zahraniční neziskové aktivistické organizace. Víme především o třech z nich, které jsou nejaktivnější. Ty v roce 2020 sepsaly petice, jimiž se obrátily na Evropský parlament a vyzvaly jej, aby pozitivní seznamy prosadil.

Organizace Eurogoup for Animals z Francie přišla s peticí č. 0697/2020 ve věci zoonotických onemocnění (přenosu onemocnění ze zvířete na člověka) a regulace obchodování s exotickými zvířaty v zájmovém chovu a jejich držení v EU. Organizace Dyrenes Beskkytelse z Dánska předložila petici č. 0744/2020 o potřebě regulovat ze strany EU obchod s divokými exotickými zvířaty pro chov v zájmových chovech. V petici č. 786/2020 požaduje třetí organizace, Animal Advocacy and Protection (AAP) z Holandska, regulaci obchodování s exotickými zvířaty v zájmovém chovu a jejich držení prostřednictvím sestavení seznamu zvířat, jejichž chov je v EU povolený. Tyto společnosti představily v roce 2022 na semináři s europoslanci v Bruselu již hotový návrh na vytvoření celounijního pozitivního seznamu zvířat pro zájmový chov.

Kniha aktivistů v rozsahu 80-ti stran popisuje právní stránku realizace pozitivního seznamu.

Jak aktivisté manipulují s fakty kvůli pozitivním seznamům zvířat?

Odborník analyzoval jejich články o údajné hrozbě přenosu chorob z chovaných zvířat na člověka

Celoevropské pozitivní seznamy zvířat, které by obsahovaly omezený počet druhů exotických druhů povolených pro zájmový chov, chtějí v Evropské unii prosadit aktivisté za práva zvířat z několika lobbistických organizací. Předseda Teraristické společnosti Praha a pracovník Státního zdravotního ústavu RNDr. Petr Kodym, CSc., který přednáší o epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, analyzoval několik zásadních článků, na které se tito aktivisté odvolávají při prosazování pozitivního seznamu zvířat pro zájmový chov. Argumentují přitom především šířením různých zoonóz, jež by mohly způsobit podobnou pandemii jako Covid-19.

„Články jsou napsané s jasným úmyslem podpořit zákazy, i z adres autorů vyčnívá podíl aktivistických organizací. Už názvy jsou hrozivé, stejně jako abstrakty a použitá klíčová slova. Na první pohled z nich vysvítá, že dovoz a chov exotických zvířat údajně nevyhnutelně způsobí zavlečení smrtících patogenů, které masově infikují lidi a způsobí četné rozsáhlé epidemie vážných život ohrožujících nemocí. Závěrem aktivistů je, že jediná možnost, jak tuto pohromu zastavit, jsou přísné plošné zákazy nakládání s veškerými exotickými zvířaty,“ konstatuje Petr Kodym ve své analýze, již Teraristická společnost Praha používá pro argumentaci při jednání se státními úřady a zákonodárci o nesmyslnosti pozitivních seznamů zvířat.

Dováží a vyváží se hodně zvířat = riziko nákazy stoupá?

Odborník cituje zejména rozsáhlou studii „Přeměna negativ na pozitiva pro obchodování s domácími mazlíčky a jejich chovu: Přehled pozitivních seznamů“, kterou vydal kolektiv autorů na severu MDPI.com (Multidisciplinary Digital Publishing Institute) a jež se věnuje údajnému negativnímu vlivu exotických domácích mazlíčků na zdraví lidí. „Čtenář, který se do textu trochu více zahloubá, ocení velice přesné zmapování vývozu a dovozu zvířat nejrůznějších taxonomických skupin – co, odkud, kam, kolik... Počty ovšem nejsou roční, ale za mnohaleté období, takže jsou velice vysoké. To samo o sobě někdy autorům stačí ke zdánlivě logickému závěru, že tyto vysoké počty jsou důkazem pro zavlečení velkého množství zoonotických patogenů a způsobení nesčetných epidemií, aniž by se ale cokoliv uvádělo o konkrétních případech,“ popisuje Petr Kodym.

Autoři studie vedle statistiky vývozu a dovozu zvířat uvedli výčet nejčastějších nemocí těchto zvířat, ale bez jakéhokoli vztahu ke zmíněným statistikám. „Pro lepší zacílení jsou některé infekce (téměř všechny) označeny jako zoonotické. Jenže neberou v úvahu základní pravidlo hostitelské specificity patogenů: „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou!“ Jestliže jeden zástupce rodu je specifický pro plazy a druhý pro člověka, neznamená to, že je možný přenos a jedná se o zoonózu. Je otázka, jestli se jedná o neprofesionalitu autorů nebo o záměr manipulovat čtenáře. Články nemají žádnou vědeckou hodnotu a slušný recenzovaný časopis by je nikdy neměl přijmout,“ míní Petr Kodym.

Záměna počtu infekcí zvířat s počtem nákaz lidí

V dalším článku „Obchodování se smrtelnými patogeny: Zhodnocení legálního obchodu s živými volně žijícími zvířaty a potenciálních rizik pro lidské zdraví“, který v roce 2019 vydal časopis Global Ecology and Conservation, autoři podle Petra Kodyma spíše řeší počty

zvířat, se kterými se legálně obchodovalo během pěti let, a co se odkud kam vozí. „Čísla jsou vždy za pětiletku, takže vypadají vyšší,“ konstatuje. V textu pak následuje výčet zvířecích nemocí, z nichž ne všechny ale lze podle Kodyma označit za zoonózy, tedy choroby přenositelné ze zvířete na člověka. Jde například o trichomonády nebo svrab. „Druhy téhož rodu, parazitující u člověka a u zvířat, jsou různé.  Například Trichomonas vaginalis z ptáka na člověka nepřeneseš,“ konstatuje Petr Kodym.

Článek dále zmiňuje, že v letech 2008 až 2016 způsobilo 82 zoonóz u savců, obojživelníků, ptáků a plazů celkem 3131 případů onemocnění v 54 zemích. „Ale pozor! To jsou případy infekcí zvířat. Tyto infekce jsou zoonotické. Ale zatím jsem ve článku nenašel, že by popisovaly případy přenosu těchto zoonóz na lidi – takže „mohlo by být“ – ale není to zaznamenáno. Jediné dva konkrétní případy jsou přenos opičích neštovic přes psouny na Američany a salmonelózy z vodních želv,“ upozorňuje Petr Kodym, podle něhož literatura od roku 1945 popisuje jen minimum případů přenosů nemocí z importovaných zvířat na lidi. Jde o pouhých 28 odborných článků. Autoři článku to ale vysvětlují nezájmem odborníků o tuto problematiku a problém považují za velký. Výsledek? Doporučení zákazu zájmových chovů.

„Závěr? Přiveze se spousta zvířat, mnohé z nich mají zoonotická onemocnění, mohlo by docházet k obrovskému přenosu infekcí se strašlivými důsledky. To, že o tom existuje minimum důkazů – kasuistik, neznamená, že toto nebezpečí není veliké, ale že si ho ještě nikdo pořádně nevšiml,“ parafrázuje sdělení článku Petr Kodym. U dalšího textu „Riskantní podnikání: Dovozy živých organismů nepodléhajících CITES do Spojeného království a potenciál pro infekční choroby“, vydaného v roce 2020 serverem MDPI.com, řeší autoři podrobný přehled o dovozu „necitesových“ zvířat do Velké Británie mezi lety 2014 a 2018, ovšem bez jakékoli zmínky, kolik těchto zvířat mělo být infikováno nějakou nemocí. „Z těchto (ne)údajů vyvozují, že se doveze spousta různých zvířat, což představuje obrovské riziko přenosu zoonotických nemocí na člověka, hrozbu pro lidské zdraví, vypuknutí epidemií atd.,“ upozorňuje Petr Kodym.

Největšími přenašeči nemocí jsou psi a kočky

Samostatnou kapitolu tvoří články s přehledem zoonóz, jejich hostitelích a přenosu na člověka. „Je zjevné, že přenos na lidi přes chovaná exotická zvířata má celosvětově v celkovém počtu a závažnosti případů zanedbatelný podíl. I v přenosu exotických nemocí se stále více uplatňuje expanze člověka do přírodních biotopů, globalizace, narůstající ekoturismus, obliba exotických potravin atd. Skutečné riziko zoonóz přitom představují klasická domácí zvířata. Pes domácí je, mimo jiné, rezervoárovým hostitelem té nejnebezpečnější zoonózy - vztekliny, která celosvětově způsobuje smrt cca. 50 000 – 60 000 lidí ročně,“ vysvětluje Petr Kodym a dodává: „Rezervoárem četných závažných onemocnění, z nichž na prvním místě stojí toxoplazmóza, je kočka domácí.“

Případ bornaviru u veverek a smrt tří chovatelů

„Nejčastější jsou asi salmonelové infekce přenesené z plazů (vodní želvy, leguáni, agamy vousaté, hadi …) na děti do 5 let. Určitým vykřičníkem je šíření fatální zoonotické bornavirové infekce v německých chovech tropických veverek, které se naštěstí podařilo zmapovat a dostat pod kontrolu rychlým zásahem německých virologů. Články o těchto případech věcně analyzují situaci, v žádném z nich se neobjevuje volání po zákazech,“ popisuje Petr Kodym. V této souvislosti je asi nejnebezpečnější zmíněný případ bornavirové infekce, přenášené veverkami v Německu. Postupně se od nich nakazili tři starší chovatelé ze Saska-Anhaltska ve věku 63, 62 a 72 let, kteří se společně dlouhodobě věnovali chovu jihoamerických veverek Sciurus variegatoides.

„Propuklo u nich horečnaté neurologické onemocnění (encefalitida), kterému po 2 - 4 měsících všichni podlehli. Molekulárně-genetickým, imunohistochemickým a histologickým vyšetřením materiálu z mozků pacientů a tkání veverek byl prokázán neznámý bornavirus, který byl pojmenován variegated squirrel 1 bornavirus (VSBV-1),“ cituje jeden z článků Petr Kodym. Následovala rozsáhlá akce, při níž byly hromadně vyšetřovány veverky chované v německých zoo a v soukromých chovech, včetně chovatelů. „Byla zmapována cesta šíření viru v německých chovech. Dokazuje, že bornavirus se mezi německé veverky dostal z veverek Prevostových a šířil se s přesuny zvířat. Aby se nemoc dostala pod kontrolu, je potřeba veverky vyšetřovat a infikované eliminovat,“ dodává Petr Kodym.

Aktivisté citují, co se jim hodí, bez souvislostí

Poslední skupinu článků, z nichž čerpali aktivisté při sepisování podkladů pro represe zaměřené na chovatele, se zabývá problémy vzniklými v souvislosti s výskytem bakterií rezistentních na antibiotika u chovaných i volně žijících zvířat. „Bakterie rezistentní na antibiotika se objevují u exotických zvířat i dovážených tropických akvarijních ryb a komplikují jejich léčbu. Článek dokládá, že může docházet k přenosu bakterií rezistentních na antibiotika (včetně MRSA - postrachu operačních sálů) mezi psem a člověkem. Rezistentní bakterie mohou rovněž uniknout do volné přírody, šířit se na velké vzdálenosti a být skrytou hrozbou,“ popisuje Petr Kodym. Citované články jsou podle něj sice zajímavé, nemají ale žádnou souvislost s pozitivními seznamy.

„Autor souhrnné studie pravděpodobně potřeboval napsat, že dovoz a chov exotických zvířat může způsobit šíření rezistence na antibiotika, a doložil to citacemi čtyř náhodně nalezených článků, které si ani nepřečetl,“ kritizuje odborník aktivisty. Takto „vyzobané“ informace z odborných i méně odborných textů však organizace, které bojují za zavedení pozitivních seznamů zvířat pro zájmový chov v Evropské unii, zneužívají při jednání s politiky a vytvářejí tím dojem, že exotická zvířata chovaná v zajetí představují velké zdravotní riziko. Přitom například u ptáků Evropská unie zakázala jakýkoli dovoz jedinců odchycených z přírody již v roce 2004 a mezi chovateli se obchoduje výhradně s ptáky odchovanými v zajetí.

Některé státy EU již pozitivní seznam mají, i když se v každé zemi liší. Jsou to: Litva, Itálie, Francie, Kypr, Lucembursko, Belgie, Nizozemsko, Malta a Slovinsko; mimo EU ještě Norsko. Další státy takový seznam připravují: Německo, Rakousko, Španělsko, Irsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko a Chorvatsko.

 Touto problematikou se podrobně zabývá Jan Potůček na webu: www.ararauna.cz

Litva:

https://www.ararauna.cz/2023/03/jak-funguji-pozitivni-seznamy-zvirat-v-zemich-eu-kde-uz-plati-litva

Itálie:

https://www.ararauna.cz/2023/03/jak-funguji-pozitivni-seznamy-zvirat-v-zemich-eu-kde-uz-plati-italie

Francie:

https://www.ararauna.cz/2023/03/jak-funguji-pozitivni-seznamy-zvirat-v-zemich-eu-kde-uz-plati-francie

Kypr:

https://www.ararauna.cz/2023/02/jak-funguji-pozitivni-seznamy-zvirat-v-zemich-eu-kde-uz-plati-kypr

Lucembursko:

https://www.ararauna.cz/2023/02/jak-funguji-pozitivni-seznamy-zvirat-v-zemich-eu-kde-uz-plati-lucembursko

Belgie:

https://www.ararauna.cz/2023/02/jak-funguji-pozitivni-seznamy-zvirat-v-zemich-eu-kde-uz-plati-belgie

Nizozemsko:

https://www.ararauna.cz/2023/01/jak-funguji-pozitivni-seznamy-zvirat-v-zemich-eu-kde-uz-plati-nizozemsko

Vznik celounijního pozitivního seznamu podporuje ještě  několik dalších států EU. Nutno však dodat, že se jedná o státy, ve kterých je chovatelství na zcela jiné, nerozvinuté úrovni, takže případný zákaz chovů se v nich téměř nikoho nedotkne.

V květnu 2022 se aktivistům, bojujícím za zavedení pozitivních seznamů, podařilo přesvědčit čtyři členské státy EU - Kypr, Litvu, Lucembursko a Maltu – aby na zasedání Rady EU pro zemědělství a rybolov přednesly dokument, v němž žádají zavést pozitivní seznamy (dále „PS“), jednotné pro celou EU. Dokument na zasedání podpořilo dalších 14 členských států. Rada EU potom uložila Evropské komisi, aby se pozitivními seznamy začala zabývat.

Evropská komise na to reagovala přijetím tzv. revidovaného akčního plánu CITES, který schválila v listopadu 2022. V tomto závazném dokumentu se Evropské komisi ukládá: „Prozkoumat potřebu, přidanou hodnotu a proveditelnost revize stávajících opatření nebo vytvoření nových nástrojů pro omezení neudržitelného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (např. „pozitivní seznam“ druhů, jejichž exempláře odebrané z volné přírody lze obchodovat a vlastnit jako zvířata v zájmovém chovu; veškerý obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy pocházejícími z nezákonných zdrojů posuzovat jako trestnou činnost nebo požadovat registraci všech živočichů a rostlin dovezených do EU)“.

Evropská komise se tento úkol rozhodla vyřešit vypsáním celoevropského projektu, který by zmapoval názory na potřebnost celoevropského pozitivního seznamu živočichů ve všech státech EU. Pokud by tento projekt doložil potřebnost pozitivního seznamu, bude se muset Evropská komise návrhem na zavedení pozitivního seznamu dále zabývat a naplnit ho.

Uvedený projekt se Evropská komise chystá vyhlásit v nejbližších měsících. Již v předstihu si od členských států EU vyžádala seznam kontaktů jak na úřady, tak i na chovatele a jejich organizace a zástupce. V ČR bude hlavním partnerem řešitelů projektu Ministerstvo životního prostředí. To v květnu 2023 po vzájemné dohodě s chovateli odeslalo Evropské komisi seznam kontaktů, v němž jsou zastoupeny i všechny naše významné chovatelské organizace.

Nezávisle na výše uvedených událostech na Radě EU a v Evropské komisi přijal Evropský parlament „Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o zlepšení právních předpisů EU týkajících se volně žijících a exotických zvířat, která mají být chována jako zvířata v zájmovém chovu v Evropské unii, prostřednictvím pozitivního seznamu EU (2022/2809(RSP))“. V tomto usnesení, také podpořeném řadou členských států EU, se objevují stejné formulace i stejné (pseudo)argumenty, jako v dokumentu Rady EU. Za oběma dokumenty zjevně stojí stejné mezinárodní aktivistické organizace. Usnesení EP je však pouze doporučující, zatímco zmíněný Akční plán, schválený Radou EU, je již závazný.

Pohled českých představitelů zájmových chovatelů

Díky historickým okolnostem a zejména nemožnosti cestovat mezi roky 1948 – 89 se Česká republika stala chovatelskou velmocí. Po rozpadu Národní fronty, která dříve víceméně povinně sdružovala většinu chovatelů, dnes ovšem nemáme žádnou evidenci o jejich počtu. Z dostupných údajů, literatury a návštěvnosti burz odhadujeme, že zájmovému chovatelství (v něž nepočítáme chov psů, koček, morčat a křečků) se u nás věnují vyšší desítky tisíc až nižší stovky tisíc lidí. Nesmírně omezená možnost dovozů živočichů z volné přírody v minulosti vedla k úspěšným trvalým odchovům stovek exotických druhů, což naopak mělo velice pozitivní dopady na biodiverzitu v zemích původu – po živočiších z přírody je malá   poptávka. Problematika dovozu a obchodování s živočichy z volné přírody je ošetřena mnohaletou aplikací nařízení CITES na úrovni EU. Kontrola a vymáhání předpisů CITES je v ČR na vysoké úrovni; k porušování předpisů sice dochází, ovšem zejména v oblasti pašování derivátů užívaných v tradiční čínské medicíně, případně slonoviny, nikoli v oblasti importů chovných živočichů. Předpisy Ministerstva zemědělství v oblasti welfare jsou přísné a jejich implementace je pravidelně kontrolovaná, ať již jde o druhy tzv. nebezpečných zvířat, nebo o podmínky chovů (předepsané rozměry a podmínky zařízení pro řadu druhů). Riziko zavlečení invazních druhů v našich klimatických podmínkách neexistuje. Argumentace rizikem přenosu zoonóz na člověka z chovaných druhů je zcela nepravdivá – prokázanými původci zoonóz u nás jsou jen kočky, psi, u ptáků jsou rizikovými druhy volně žijící ptáci (zatím ale v přenosu ptačí chřipky nikdy nebyl prokázán přenos na člověka z volné přírody); přenos zoonóz z chovaných živočichů nebyl u nás – navzdory obrovskému rozsahu chovatelství – zaznamenán. Konečně závěrečný argument aktivistů, podle něhož odsouhlasením pozitivních seznamů a snížením počtu povolených druhů na minimum by výrazně ubylo zatížení úředníků, je spíše úsměvný: důkaz o jeho nesmyslnosti byl přesvědčivě podán již před 100 lety při zavedení prohibice v USA – přechodem prodejců i konzumentů do ilegality úřadům práce skutečně neubylo.

Z pohledu České republiky jsme přesvědčeni, že zavádění pozitivních seznamů na úrovni EU nemá opodstatnění z těchto zásadních důvodů:

1. Zájmové chovatelství je v rámci EU rozšířeno naprosto nerovnoměrně z historických i kulturních důvodů. Několik zemí (zejména DE, NL, DK, CZ) patří mezi chovatelské velmoci. Naopak v řadě zemí, zejména ve Středomoří, zájmové chovatelství téměř vůbec neexistuje. Celounijní řešení tedy nedává smysl.
2. Stávající legislativní rámec omezení chovů je více než dostatečný jak na úrovni EU, tak i národní. Jsme přesvědčeni, že některé jevy, kritizované aktivisty a tlumočené jako projev nedostatečnosti unijní legislativy, jsou ve skutečnosti projevem špatné či žádné implementace unijních předpisů na národní úrovni. Sebelepší předpis, není-li dodržován, je k ničemu. „Vyřešit“ tento problém paušálním zákazem určité aktivity – namísto zlepšení prosazování práva EU v konkrétních státech – nemůže být správnou cestou.
3. Podle našeho názoru není chovatelství v zájmových chovech ve většině zemí EU skutečným problémem. Právě to však paradoxně představuje velké nebezpečí. Díky zavedenému rozhodovacímu mechanismu v orgánech EU může snadno dojít k tomu, že pro vznik PS zvednou ruku mnohé státy, jichž se problematika vůbec netýká.
4. Protože v případě úvah o dalších, nových regulacích se vždy zohledňují také ekonomické dopady, je vhodné připomenout, že oblast zájmových chovů (kromě uspokojování vlastních chovatelů) také dává práci stovkám osob a malých firem, zajišťujících výrobu živého krmení (myši, potkani, cvrčci, švábi) i rostlinných krmných směsí a speciálních krmiv a dále nejrůznějších klecí, nádrží a dalších chovatelských potřeb.

Závěr: jsme přesvědčeni, že otázka PS je zcela umělým problémem, vytvořeným aktivisty z citových pohnutek. Většiny členských států se problematika týká málo či vůbec. Stávající právní regulace EU je více než dostatečná, problémem může být implementace (či její absence) v některých zemích. Některé země se podporou PS pravděpodobně snaží zamaskovat neplnění svých povinností v jiných oblastech (s prokazatelným negativním dopadem na biodiverzitu).

Právě proto, že v každém členském státě je situace z historických a kulturních důvodů zcela specifická a tam, kde jsou skutečně dodržovány unijní i národní předpisy, údajné problémy popisované aktivisty nevznikají, nemají unijní pozitivní seznamy jakékoli opodstatnění. Současný přístup „negativní“, kdy je chov určitých druhů v zajetí mimo ZOO regulován či dokonce zcela zakázán, je naprosto dostatečný.

Problematika chovů živočichů se týká působnosti dvou ministerstev. Za welfare, veterinární péči, ochranu zvířat proti týrání a evidenci chovů nebezpečných zvířat odpovídá Ministerstvo zemědělství. Dovoz a obchodování s ohroženými druhy a naplňování nařízení EU o zákazech, vztahujících se k invazním druhům, má na starosti Ministerstvo životního prostředí. Protože na úrovni EU se nyní problematika pozitivních seznamů dostala do působnosti oddělení CITES Evropské komise, které je součástí Generálního ředitelství pro životní prostředí, národním partnerem Evropské komise je nyní MŽP.

V dubnu a květnu 2023 proběhla jednání zástupců chovatelů s oběma ministerstvy. Jejich představitelé potvrdili, že pozitivní seznamy nepovažují za potřebné. Podle nich jsou stávající legislativa česká i na úrovni EU naprosto dostatečné, a žádné plošné zákazy nepodpoří. Tento postoj budou tlumočit i na mezinárodních jednáních.

Podrobně se seznámit s výše uvedenými informacemi a přečíst si zkrácenou reakci na zavedení pozitivního seznamu, uvedenou v přiloženém „odmítavém stanovisku“.

V případě, že nesouhlasí se zavedením pozitivního seznamu, vyjádřit svůj nesouhlas podpisem na přiloženém podpisovém archu. 

Výsledky této podpisové akce budou na podzim předloženy zpracovatelům celoevropské studie jako důkaz, že v České republice mají pozitivní seznamy „červenou stopku“.

Tímto vyzýváme všechny organizace chovatelů, ZOO, záchranné stanice, organizátory výstav, burz, volno leteckých setkání chovatelů papoušků a ostatních společenských akcí s chovatelskou tématikou, ale i jednotlivce, kteří se chtějí připojit k této akci a pomoci získávat podpisy pod odmítavé stanovisko, aby si stáhli potřebné dokumenty uvedené níže a pomohli – jak věříme - dobré věci.

Všechny, kdo se chtějí připojit, prosíme, aby se přihlásili k odběru dole v odkazu.

 „Odmítavé stanovisko k zavedení pozitivních seznamů“, „podpisový arch“ a LOGO označující podpisové místo, lze vytisknout na odkazu z menu.

 Technickou podporu této akce bude po dohodě s dalšími chovatelskými spolky a organizacemi zajišťovat ČSCH.